Co je canisterapie?

Slovo canisterapie pochází z latinského slova canis (pes) a řeckého slova terapie (léčba). Dalo by se tedy říci, že canisterapie je speciální typ léčby, při níž se efektivně využívá etologie (chování) a fyziologie (vlastnosti, tvar, velikost, teplota těla, pohyb…) psa. Autorkou tohoto termínu se stala v roce 1993 PhDr. Jiřina Lacinová, která byla zároveň se sdružením Filia průkopníkem a osvětovým pracovníkem v tomto oboru. Tento termín, původně pro domácí použití, se v ČR ujal jak u laické, tak i odborné veřejnosti, a dokonce se rozšířil i do zahraničí.

V první knize o canisterapii, která u nás vyšla a jejíž název je „Pes lékařem lidské duše“, její autorka Lenka Galajdová definuje canisterapii jako terapii, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Zdraví chápe ve smyslu definice Světové zdravotnické organizace jako stav psychické, fyzické a sociální pohody. Uvádí také, že canisterapie se zaměřuje na řešení problémů psychologických, citových a sociálně-integračních. Působení na fyzické zdraví člověka je druhotné a zahrnuje spíše motivační složku a povzbuzení imunity prostřednictvím psychiky.

Od té doby však zaznamenala canisterapie dynamický rozvoj a pozitivní působení psa se začalo využívat v celé šíři pomáhajících profesí se zřetelem na sociálně integrační a výchovné cíle. Novodobější definice označují canisterapii jako podpůrnou aktivizační metodu využívající pozitivního působení psa na fyzickou, psychickou a sociální stránku jedince. Důležitým aspektem pro indikaci této metody je předpoklad psa jako motivačního prvku.

Provádění canisterapie není kynologický sport, ale velmi náročné odvětví, jež směřuje k sociální službě. Pes proto musí být naprosto zdravý, správně hierarchicky zařazený, s dobrou socializací, v dobré psychické a fyzické kondici. Setkávání s klienty by pro psa mělo být radostnou zále¬žitostí. Mohou je poskytovat speciálně vyškolení profesionálové či dobrovolníci, každý pejsek musí absolvovat předepsané canisterapeutické zkoušky.

Animal Assisted Therapy - jde o cílený kontakt zvířete a člověka zaměřený na zlepšení psychického nebo fyzického stavu klienta.

Canisterapie jako typ zooterapie

Canisterapie patří v současné době k nejrozšířenějšímu a nejvyužívanějšímu typu zooterapie. Pes má totiž naprosto výjimečné dispozice pro spolupráci a interakci s člověkem. Jeho způsob smečkového života, potřeba spolupracovat a vytvářet blízké sociální vazby jsou skvělým předpokladem pro začlenění do lidské smečky (rodiny). Navíc, pes je zvíře, které je relativně dostupné, snadné na přepravu i manipulaci. Díky tomu má skutečně široké využití u nejrůznějších cílových skupin.

Obecně platí, že pro canisterapii jsou vhodná plemena s nevhodnými jedinci a naopak plemena pro canisterapii nevhodná s výskytem jedinců vhodných. Pro nasazení canisterapeutického psa je však více než příslušnost k určitému plemenu důležitější povaha konkrétního psa, správný odchov, následná socializace a výchova. Majitel totiž může výrazně svou výchovou a přístupem kladně či záporně ovlivnit vlastnosti a schopnosti svého psa. Významnou měrou je pes ovlivněn také prostředím, se kte¬rým je ve vzájemné interakci.

K problematice výběru a vhodnosti psa k provádění canisterapie je nutné zdůraznit, že se nedoporučují psi s předchozí negativní zkušeností s člověkem, dále psi, kteří jsou vycvičeni pro služební účely, jejichž součástí je i obrana a útok na člověka.

Pro nás chovatele je příjemné zjištění, že kokršpanělé jsou využíváni v canisterapii. Členové našeho klubu se svými pejsky aktivně pracují ve sdruženích zabývajících se canisterapií a individualně se svými svěřenci navštěvuji své klienty. Máte-li zájem o tyto aktivity, obraťte se na některá pracoviště viz odkazy www.

Za poskytnuté materiály děkuji paní Darině Rájové.

Některé odkazy:

http://canisterapie.mendelu.cz/cz
http://www.piafa.cz/
http://caniskamarad99.webnode.cz/
http://www.canisterapie.org/
http://www.psiprozivot.cz/

Použitá a související literatura

Galajdová L., Galajdová Z.: Canisterapie. Praha: Portál, 2011
Kalinová, V: Systém vzdělávání v oblasti canisterapie. Diplomová práce, 2003